Březen 2015

"Who's Beyoncé?" - Glee finále a proč jsem chtěla hodit notebook z okna.

22. března 2015 v 13:29 | Escarlate |  Kecy v kleci
DÍKY TI DOBROTIVÝ BOŽE, ŽES NÁS KONEČNĚ UŠETŘIL A NADĚLIL GLEE POSLEDNÍ EPIZODU.


Obsahuje spoilery.

Time to move on.

7. března 2015 v 1:10 | Escarlate |  Kecy v kleci
Já tady tenhle článek psát nechtěla. Vyhýbala jsem se tomu seč to šlo, ale teď s odstupem času si ířkám... proč ne.
Pro hodně lidí jsem jeden z nejbláznivějších českých SONEs. Ok, možná ten nejbláznivější. A zrovna já jsem celé ty měsíce mlčela o Jessičině odchodu.
Možná je načase napsat, jak to vidím já.


V té době jsem se zrovna stěhovala do Prahy. Byl to můj asi druhý den ve městě, neměla jsem internet, byla jsem pořád úplně mimo z celého prostředí.
Ten den ráno mi přišla SMS od kamaráda. Jediná věc, co v ní byla, bylo: "omg, the news......." Tu zprávu mám vrytou do paměti.
Okamžitě jsem mazala na net, celá vystreslá, že zase někdo umřel. Bylo mi jasné, že se něco stalo se SNSD, on by mi jinak býval nepsal.

[BREAKING] Jessica leaves a message on Weibo about leaving Girls' Generation

Ok, nevím přesně, jak ten nadpis vypadal, ale bylo to něco podobného. V té době ještě nebylo nic potvrzeno. Pořád byla naděje, že se to neděje. Pořád kolovaly spekulace, že jí někdo hacknul účet, SM pořád mlčeli.

Bylo to fakt hrozných asi 24 hodin. Nevěděli jsme. S oním kamarádem jsme protextovali celé dopoledne, spekulacemi a postupně se smiřovali s faktem, že o hacknutí s nejvyšší pravděpodobností nejde. Psal mi, že je mu z toho do breku. Mě nebylo. Můj mozek to prostě odmítal akceptovat. Prostě ne. Sama sebe jsem přesvědčila, že to není pravda.

V popírání jsem pokračovala navzdory vyjádření SM a všem těm ostatním věcem kolem, odsuzování zbývajících osmi členek, nadávání na Taeyeon, na Jessiku, na SM. Až na to, že jsem taky nadávala na SM, samozřejmě.

Mé popírání se dostalo do té fáze, že jsem odmítala sledovat jakékoliv nové video, vystoupení nebo fancam, ve kterých Jessica není. Taky jsem odmítala poslouchat písničky jako Complete, Indestructible nebo Into The New World.

Divine jsem slyšela dohromady asi čtyřikrát. Ten song prostě nedávám. Neviděla jsem drtivou většinu fancamů z Tokyo Dome, jen asi tři. Nedávám.

Jediná věc, co mě aspoň z části utěšuje je fakt, že Jessica vypadá, že je teď šťastnější. You go girl <3

SNSD is fucked up.


Asi na tři měsíce jsem na ně prakticky úplně zanevřena, na hudbu, videa, fanfikce, všechno. Teď se pomalu vracím zpátky, poslouchám jejich písničky, občas kouknu i na nějaké nové fotky, ale už se nikdy nevrátím do fáze fanatického fandy.

Přese všechno jsem se po nějaké době dostala, i když si nemyslím, že můj mozek to už plně akceptoval. Pořád prostě mám spojené SNSD s devítkou a s Jessikou a asi už navždy budu. Ale budiž. Už kvůli tomu nefňukám na všechny světové strany. I když to jsem moc nedělala ani v průběhu, na venek jsem to brala dost statečně.

Nejtěžší na tom všem je však ten nenaplněný sen.

Čtyři roky jsem snila o tom, že je někdy uvidím na živo, všech devět, zpívat na pódiu Into The New World. A to pomyšlení, že něco, po čem jsem toužila čtyři roky se nikdy nestane je trochu zdrcující. Všechno se to rozplynulo během jednoho dne.

Jasně, je to hrozně malicherné v porovnání s problémy jiných lidí. Ale ono nejde o ten fakt, že prostě ufňukaná puberťačka holt nepůjde na koncert. Berte to jako metaforu.

Jde o to, že můžete něčemu obětovat tolik, materiálních prostředků i emocí.... a pak o to přijít ve zlomku vteřiny.

To je na tom to nejhorší. To uvědomění si této zkušenosti.

SNSD mě toho naučily mnoho. A já jim za to budu asi navždy neskonale vděčná. Ale tahle kapitola mého života je asi navždy pryč.

Přijde mi trochu ironické, že se to všechno semlelo v den mého nástupu na vysokou školu. Je to jakoby se mi život snažil naznačit, že SNSD, kterým jsem propadla 13. srpna 2010, čili dva týdny před mým nástupem do prváku, je načase nechat na střední, kterou jsem jim oddaně věnovala celou.

내 사랑에게 소녀시대 언니들과 제시카 언니,
나는 사랑해지만 앞으로 나아갈 때가 된 것 같군요.
여러 가지로 고마워요.
건강히 지내세요.
사랑을 보내며, 루지에드림.

(Tenhle krátký text mi trval tak tisíc let, nesuďte mě za chyby, mám za sebou 5 měsíců -_-" :D)