*~*~*WE ARE INDESTRUCTIBLE*~*~* #alwayshere

4. srpna 2014 v 17:00 | Escarlate |  Kecy v kleci
Dnes má Taeyeon narozeniny. Ano. Začínám tenhle článek psát v krásný den s datem 9.3.2014. Ne. Nejsem blázen. Ano. Jsem blázen.

Začínám tento článek psát s téměř půlročním předstihem. Mimo jiné proto, že potřebuju trumfnout ty dva předchozí.
Ale mimo jiné proto, že si to ty holky zaslouží.

GIRLS' GENERATION.

Ta banda trubek.

Šťastné sedmé výročí.




The time flows on the way we are
Since when have we started thinking alike?
Fights, Silence, we do everything together
And even then, your voice gives me a feeling of relief

Vlastně mou první inspiraci k tomuhle článku mi dali Simon a Martina, konkrétně jejich review k Mr. Mr. Hned v úvodu Martina říká, že Girls' Generation mají něco speciálního, co spoustu jiných skupin nemá - pouto. Jsou doopravdy skupina. Zatímco mnohé skopiny působí spíš jen jako skupina sólových umělců, kteří mají v písni své jednotlivé výstupy, Girls' Generation mají skvělý soulad, skvělou harmonizaci. Snad proto je tak miluju? Nevím.
V průběhu tohoto uplynulého roku jsem si prošla mnohými změnami.

How you like me?
With these new emotional arguments,
It's so hard
It's not easy, but it feels nice

Měla jsem pocit, že GG již nemiluju tak jako předtím. A vlastně mě to ani nepřekvapilo. Naopak, celou dobu mě překvapuje, jak je možné, že se mě tato má "záliba" drží tak dlouho. Jsem relativně přeletávý typ. Máloco si mou pozornost udrží déle než pár týdnů, maximálně měsíců. Ale s GG jsem už čtyři roky. Čtyři neuvěřitelné roky.
Ale zpět k tématu. Nemiluji je tak moc jako předtím? To jsem si myslela. Myslela jsem si to proto, že jsem už nestahovala tucty obrázků, že jsem už neposlouchala jejich songy, že jsem už neomdlívala z TaeNy, že jsem už necítila potřebu vědět, jakou barvu mají Taeyeoniny ponožky, že jsem vůbec nevyšilovala, když si Sooyoung a Yoona našly přítele. Ale pak jsem zjistila, že to není tím, že by moje... posedlost jimi opadla. Jen se dostala na vyšší, dospělejší level. Vyrostla jsem. A zjistila jsem, že jakmile vás GG jednou pohltí, skončit se s tím nedá.

This Indestructible Unbreakable
bonds that can never be broken
Our soul is a twin soul


Přišel Mr. Mr. comeback... a já téměř umřela na infarkt z té dokonalosti. Každé vystoupení jsem přehrála X-krát. Mé nadšení pro věc bylo vmžiku zpět. Ale už nejsem tak ujetá... Moc... Ahem. Zase jsem začala stahovat obrázky ve velkém, ale tu barvu ponožek už vědět nepotřebuju. Ne tak moc.

Pak jsem viděla Healing Camp. Yuri prohlásila, že se bojí, že Girls' Generation už dlouho nevydrží. Taeyeon zadržovala slzy a mé srdce se lámalo na tisíc kousíčků ㅠㅠ Ale chápu, kam tím směřovala. Taky bych nejspíš nechtěla být celý život zaškatulkovaná jako "Ta ze SNSD". Je mi jasné, že dříve nebo později začnou holky zkoušet nové věci. A to mi nevadí. Hlavně nechci, aby se každá vydala svou cestou definitivně. Je mi jasné, že jak budou starší, tak své společné aktivity budou nejspíše omezovat, ale hlavně prosím buďte pořád skupina. Stačí mi album co dva roky, stačí mi koncert co dva roky. Hlavně prosím existujte. A hlavně buďte všechny zdravé a šťastné. Upřímně doufám, že jste ve skupině šťastné. Jinak bych to opravdu špatně nesla. Vaše štěstí je to nejdůležitějši.

Even if it looks like you're about to fall from a cliff,
At least know that I won't let go of your hand
Because I will protect you until the end

To si poslední dva dny říkám pořád. Dnes je totiž 6. 4. 2014 - 2 dny poté, co se provalil KhunFany vztah. Nebudu lhát, docela mě to vzalo. Ale... nebudu kvůli tomu smutná. Tiffanino štěstí je důležitější než cokoliv jiného a pokud má Khuna ráda... měli by hezké děti, uznávám. Eyesmiling couple. Prostě... není správné nutit ji do vztahu s někým, s kým by nebyla šťastná, to zaprvé. A zadruhé... já vím, že Taeyeon pořád velmi miluje. Možná jen jako kamarádku, ale na tom nesejde. Láska je láska. A tu jim žádný Nichkhun týpek nevezme.

O pár týdnů později SM potvrdili vztah Taeyeon a Baekhyuna. A víte co? Mě to je už celkem jedno. Do jejich soukromí mi nic není a shippovat je budu pořád. Jediné, na čem záleží je jejich štěstí. Proč udržovat naživu iluzi štěstí, když můžou mít pravé štěstí?

Maybe it's because of you, surprisingly I like myself
There are a lot of things I hate too. And they're starting to disappear
My dad said to me when I was very little,
"Being with someone you love will make you a stronger person"


Teď začnu trochu obšírně, ale nenechte se zmást, dostanu se k tomu. Nedávno v práci jsem přemýšlela nad Troian Bellisario. Tu holku momentálně celkem zbožňuju a představovala jsem si její obličej, představovala jsem si ji v nejrůznějších situacích a tak, a pak mi došlo, že tohle je věc, kterou jsem u Girls' Generation nikdy nedokázala. Chápete? Ne?
Když mi někdo řekne, abych si představila Girls' Generation, vždy si představím nějakou konkrétní fotku nebo konkrétní moment, ale špatně se mi je představuje v nějaké kompletně smyšlené situaci. Když mi někdo řekne, ať popíšu jejich vzhled, vždy si v hlavě vybavím fotografii a popíšu právě tu fotku. Nedokážu si GG představit vizuálně.

O tomto svém problému představivosti vím už dlouho, ale myslela jsem si, že je všeobecný, nejen u GG. Teprve Troian Bellisario mi ukázala, že je to skutečně jen u GG. Ne, omyl. Není to jen u GG. Je to u všech lidí, co v mém životě znamenají doopravdy hodně. Třeba i u mojí mámy.

Sometimes important things are just
Invisible They can't be seen
So, I've gotta say this to you over and over again


Trvalo mi další asi dvě nekonečně dlouhé směny v práci abych vykoumala, proč tomu tak je. Je to tím, že když se řekne Girls' Generation, mou mysl zahltí abstraktní pojmy, vesměs emoce a vlastnosti.

Radost. Štěstí. Síla. Odhodlání. Přátelství. Věčnost. Věrnost. Oddanost. Láska. Soudržnost. Volnost. Úleva.

A jak si představit tady tyto věci, které podobu nemají? Přesně proto mám problém si GG představit. Protože pro mě prostě nejsou banda krásných obličejíčků, co tančí a zpívá. Pro mě jsou všechny tady tyto pojmy a mnohem víc. A proto si je nedokážu přesně představit. Už chápete? Doufám, že alespoň trochu ano a nemáte mě za naprostého fríka.

If we were to break up and I didn't have to feel anything,
well I would want to feel everything
This destiny. Thank you

Co víc dodat abych se neopakovala? Mám pocit, že každý rok píšu totéž. Snad jen... jsem na vás ze srdce hrdá holky. Jsem hrdá na to, jak do krásy jste vyrostly, vnitřní i vnější. A jsem hrdá na to, jak jste stále silnější a silnější. Fakt, že většinou fanklubu vaše vztahy neotřásly je opravdu úžasný. Jistě, rýpalové se najdou všude, ale myslím, že jsme to vzali líp, než bych normálně čekala. Lidé z jiných fanklubů ovšem už tak vroucně vstřícní a přívětiví nebyli. Chytili se této příležitosti, aby mohli nám i vám kazit den.

"Girls' Generation jdou ke dnu."

To vidím. Vlastně ne, nevidím, ukažte mi prosím, kde přesně jdou ke dnu. Pořád mají za letošek nejsledovanější videoklip. A haló, I Got A Boy zrovna před nedávnem překročilo hranici 100 milionů zhlédnutí!

Jo, vyloženě ke dnu.


Let's let this ship sail Inside the raising
wind I will never surrender
Tie our numerous feelings together and
Head into the world which we have never ever seen

Myslím, že je bezpečné pro mě říct, že mi Girls' Generation změnily život. K lepšímu, rozhodně. Jasně, občas jsem se kvůli nim trápila, já a taky moje peněženka, ale nakonec to za to doopravdy stálo. Velmi mě inspirují a nutí mě jít v životě dál. Já to totiž nemám v povaze - dělat něco se svým životem. Většinou se nechám jen unášet proudem. Nebo spíš... nechávala jsem se. Dokud mi GG neukázaly, že i ty nejzoufaleji vypadající války se dají celkem důstojně vyhrát. Za to jsem jim vděčná.



This Indestructible Unbreakable
bonds that can never be broken
It's certainly our soul

Asi je ode mě sobecké chtít po nich, aby se nikdy nerozpadly. Ale na druhou stranu si myslím, že po nich nechci tolik. Pokud všechno není jedna velká lež, tak se doopravdy nerozpadnou nikdy. V srdci budou pořád Girls' Generation. Smůla, z toho už se prostě nevyvléknou, v téhle škatulce budou už navždy. Dost možná u všech. Kromě ahjumm, které koukají na korejské dramata, pro ty bude nejspíš Yoona navždy Saebyuk z You Are My Destiny.

For example, even if someone
were to try and hurt me
No matter what happens, it will be alright

Další zajímavou myšlenku mi opět vnukly Pretty Little Liars. Girls' Generation nejsou rodina. Vždycky jsem si to myslela, ale nějak jsem došla k závěru, že přátelé jsou víc jak rodina. Rodina je tak nějak nucena vás akceptovat takoví, jací jste a mají vás rádi už jen ze zvyku a faktu, že před vámi neutečou. Tedy, mluvím o té nejbližší rodině, rodičích a sourozencích. Rodinu si nevybíráme. Ale přátelé ano. A přítel je tudíž někdo, koho můžeme ze života kdykoliv bez výhrad vyškrtnout, ale neuděláme to, protože ho máme rádi se vším všudy. V rodině je to vlastně totéž, ale v rodině je to takové nějaké automatické. U přátelství není. A proto si myslím, že GG jsou přatelé a né rodina, protože přátelství je prostě a jednoduše víc.

Jak jste dost možná pochopili, celý tenhle už celkem nechutně dlouhý a okecaný článek je prokládaný textem songu Indestructible. Ten song... Každý SONE zaplakal. Indestructible is the new Complete. A ten text... má celkem recht. Vlastně jen říká to, co jsem vykoumala já díky Troian Bellisario (ještě jednou se ti klaním, děvče, a děkuji za... tuto... epifanii) - důležité věci jsou neviditelné. Cítíš je. Cítím je. Ony je cítí.


Important things are
Invisible They can't be seen
So, I want to tell you over and over
Without you
I wouldn't be here right now


Bez nich bych rozhodně nebyla tam, kde jsem teď. Nejspíš bych ani nebyla na vysoké. Jen díky GG jsem si udržela svůj zájem o Koreu i v dobách, kdy můj interest začínal poněkud opadat. A za to jim patří další z mých díků. Ale pomáhají mi i v těch nejhloupějších denních úkonech. Například když mi je zle a musím něco udělat, tak si pomyslím: "Kolikrát bylo některé z GG špatně a přesto odzpívala koncert nebo to zatracené vystoupení? Taky to zvládnu." a jdu a fakt to zvládnu. Například dnes v noci, když jsem nemohla spát a šla na ranní a myslela, že asi zkolabuju. Zvládla jsem to. I v takových drobnostech mě GG inspirují. Myslím, že i když jsou to jen lidi a dělají chyby jako všichni ostatní, tak jsem si vybrala hodně dobré idoly, které stojí za to následovat.


Doufám, že budu mít tu čest řídit se jejich příkladem, pozorovat jejich růst a obdivovat jejich sílu ještě po dlouhou dobu.

Až se mi nechce věřit, že už je to 7 let. Kde já byla před 7 lety? Pomalu ještě na pískovišti. Děsivé. Každopádně sedmička je prý šťastné číslo, tak doufám, že tenhle váš sedmý rok budete mít jen jeden úspěch za druhým! Ne... počkat... To jsou jen tři úspěchy, haha. Tak... sto úspěchů za 265! To znamená každý den úspěšný :)

Ještě jednou šťastné sedmé výročí, holky moje zlaté.

#AlwaysHere

This destiny
Indestructible

 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Miyu_ Miyu_ | E-mail | 27. srpna 2014 v 22:43 | Reagovat

Moc pěkný článek, dojal mě k slzám a připomněla jsi mi, jak moc mám SNSD ráda^^

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama