Kořist - Kapitola 21.

16. května 2014 v 1:38 | Escarlate
Protože já nejsem zlá a podlá jako někdo. A ještě mu tu prcnu obrázek Yuri, protože ASDFGHJKL.




"Jsi těžká," postěžovala si Yuri, celá bez dechu.

"Ty jsi slaboch," oponovala Jessica jemně.

Yuri ji opravdu obdivovala. Jessica se pořád chovala stejně kchůl a v pohodě jako vždy, i když krvácela, jako když podříznete prase. Yuri sama byla zraněná, ale v porovnání s Jessikou… nemohla si stěžovat. Byla unavená, a ještě k tomu nenesla jen Jessiku, ale i jejich zpropadené meče.

Jessica pevně objímala Yuri kolem krku a nechávala se nést na zádech. Nevzali si taxíka, protože Jessica říkala, že do divadla je to kousek. Jop. Kwonovi mají muzeum, Jungovi mají divadlo. No, podle Yuri však Jessica pěkně kecala, protože už se s ní plahočila deset minut a divadlo furt nikde. Nicméně Jessica tvrdila, že už je to "za rohem".

"Mohla bys zavolat BoAh prosím? Vezmi si můj mobil, mám ji v rychlé volbě pod trojkou," řekla Yuri po chvilce ticha přerušovaného jejich přerývanými dechy. "Řekni jí, co se stalo."

"Do-dobře," kývla Jessica. "Kde máš mobil?"

"Jo, no, to bude trochu problém, budeš se muset trochu snažit. Mám ho v zadní kapse u kalhot, v té levé."

"V zadní… kapse?" zopakovala Jessica pomalu.

"Jo, copak? Ou…" vydechla Yuri, když jí to došlo. "Naše chladná Jungová se stydí?" zasmála se.

"Ne, vůbec ne," odvětila Jessica. Jednou rukou se pustila Yuri a zaklonila se. Pravou rukou pak hravě vklouzla Yuri do zadní kapsy.

Yuri se zamrzla uprostřed pohybu. A Jessica taky. S rukou na Yuriině zadku. Trochu se jí rozšířily zorničky, ale ani se nepohnula.

"Bavíš se?" zeptala se pak Yuri po několika nekonečně dlouhých vteřinách trapného ticha.

"Ups?" zahihňala se Jessica.

"Řekla jsem LEVÁ KAPSA! LEVÁ!!!!"

"Promiň!!!"

"Tak mě přestaň znásilňovat prosím," odkašlala si Yuri a Jessice došlo, že má ruku pořád na Yuriině zadku. Celá zrudla a rychle ji vytáhla a strčila do vedlejší kapsy, ze které tentokrát už úspěšně vylovila mobil. Yuri se neodvažovala vzhlédnout. Nechtěla, aby si Jessica všimla jejích růžových tváří, i když v té tmě to šlo sotva vidět.

"Dobře, volám," řekla Jessica a tiše usykla bolestí, když se Yuri opět dala do kroku a omylem zavadila o Jessičinu raněnou nohu.

"Promiň," zašeptala a trochu se ohlédla, aby aspoň zčásti viděla Jessice do tváře.

"V pohodě," usmála se Jessica a pak přitiskla mobil ke svému uchu a čekala, až to druhá strana zvedne.

"Ne, není to v pohodě," zavrtěla Yuri hlavou. "Vážně promiň. A díky. Žes mi zachránila život."

"Ale…" Jessica se uvelebila Yuri na rameni a Yuri ucítila na uchu její dech. "Tys ten můj zachránila jako první."

.
.

Tiffany okamžitě vyskočila na nohy, když z vedlejší místnosti uslyšela podezřelý zvuk. Byla připravená bojovat na život a na smrt s kýmkoliv a čímkoliv, ale taky byla připravená utéct, kdyby ji začalo jít vážně o krk. Což vlastně znamená, že nebyla tak úplně ochotna bojovat na život a na smrt. První věc, co ji napadla, byla, že to budou ti podivíni z minula. Popadla staré dřevěné koště a odštípla jeho konec tak, že byl alespoň trochu špičatý. Lepší podomácku vyrobená zbraň, než žádná. Schovala se přikrčená u dveří a čekala.

Najednou k ní do místnosti vklouzla ladná postava s něčím lesklým v ruce.

Tiffany se vší silou rozpřáhla a praštila tu osobu koštětem do kolene. Osvědčený způsob, jak někoho srazit na zem. Podle očekávání vyšel. Narušiteli se podlomily nohy a klesl na podlahu. Normálnímu člověku by ta rána nejspíš zrušila čéšku na dobu neurčitou, ale ne tady této osobě. Tiffany ji znala.

"Goo Hara," zaskřípala zuby, když spatřila ten dobře známý culík, perfektní postavu a velké oči.

Hara vypadala přinejmenším překvapeně. "Ty?!" vydechla šokovaně.

"Jo, já, proč tak překvapeně? Nepřišla jsi mě snad zabít?" podivila se Tiffany.

"Uh, ne, nepřišla? Mám tady jinou práci, vůbec jsem netušila, že tady jsi. Ale dobře pro mě, Siwon oppa bude mít radost, když mu donesu tvoji hlavu!" vyhrkla a vrhla se na Tiffany s dýkou v ruce.

Tiffany měla trable se Haře s pouhým koštětem ubránit. Předtím ji zastihla nepřipravenou, ale teď už se ji ani nedařilo pořádně se krýt, natož aby pomýšlela na protiútok. Jestli chtěla vyváznout, potřebovala utéct.

"Jakou… jinou práci?" zeptala se ve snaze rozptýlit Haru, když úspěšně zablokovala její další útok.

"Do toho ti nic není!"

"Auč!" hekla Tiffany, když nestihla dost uhnout a Hara jí ošklivě škrábla rameno. O pár vteřin už ale cítila, jak se rána stahuje a hojí. "Chci tě vidět, jak mě s tímhle zabiješ, jako seriózně, s tím srdce mi neprobodneš a hlavu neusekneš. To spíš já tě probodnu svým super koštětem."

"No jo, ale vždycky ti ji můžu utrhnout holýma rukama," odpověděla Hara. Nesnášela, když někdo zpochybňoval její schopnosti a Tiffany to moc dobře věděla. Chtěla Haru vyvést z rovnováhy.

"AH!" Tiffany najednou spatřila třetí osobu.

Hara si hned všimla, že Tiffany hledí někam za ni a sama se ohlédla. Byla ale pomalá. Velký tlusťoch jí přitiskl meč na hrdlo. Hara byla tak v šoku, že se dopustila fatální chyby a upustila svou zbraň. Tiffany ale reagovala rychle, vrhla se po Hařine dýce a hned zaútočila na záhadného narušitele. Ukázalo se, že je neuvěřitelně pomalý, a Tiffany ho bodla do břicha. Přikrčil se a ruka s mečem mu klesla nějak do oblasti Hařiny hrudi. Tiffany nepřemýšlela a rovnou jednala. I za cenu ošklivého poranění popadla levou rukou meč přímo za čepel a vyrvala ho tomu smraďochovi z ruky. Skoro si odřízla prsty, jak byla čepel ostrá, ale nehleděla na to, to se zahojí. Přehodila meč do své dominantní pravé ruky a probodla ho skrz naskrz. Muž otevřel pusu a s neslyšitelným výkřikem padl na zem, mrtev.

Tiffany na chvilku zavřela oči, aby se trochu uklidnila a hýbala prsty na levé ruce, aby se ujistila, že se jí všechny nervy hojí správně. Vždycky bylo dost nepříjemné, když něco srostlo špatně, a ona to pak musela znovu lámat nebo řezat.

Pohlédla na Haru, která vypadala dost mimo.

"To bylo těsně," řekla Tiffany po chvilce, aby prolomila ticho.

Hara se párkrát nadechla a pak se na Tiffany podívala. "Děkuji."

Tiffany se tiše zasmála. "Není zač. Překvapilo mě, jak snadno tě dostal."

Hara se zamračila. "Já nevím… Bylo to divné. Ale vážně, děkuju. Takže… uvidíme se, Hwangová," ušklíbla se.

"Počkat, to mě už nehodláš zabít?" podivila se Tiffany a ani se neobtěžovala skrýt své zmatení.

"Jasně, že hodlám. Ale abych ukázala jistý vděk za to, cos právě udělala, tě nechám jít. Pro jednou," řekla a vcukuletu byla fuč.

"Počkej!" Pozdě. Hara se vypařila jako pára nad hrncem. "Blbka…" zamumlala Tiffany sama pro sebe. "Zapomněla se podívat, kdo to je…" řekla a poklekla vedle mrtvoly. Pak vzala do ruky jeho zápěstí…

.
.

Yuri chtěla doprovodit Jessiku do nemocnice, vážně, ale BoA jí nařídila, ať se co nejrychleji vrátí domů. Hlava Jungovic famílie Jung Yunho se o Jessiku hned postaral. A taky o Sunye. Jessičina sestra Krystal podle všeho dorazila jen pár minut před Yuri s Jessikou. Yunho už pak na nic nečekal a obě vzal do nemocnice.

Yuri se vrátila domů o deset minut později než dorazily BoA s Taeyeon.

"Yuri, jsi celá?" zeptala se BoA jen, co vyšší dívku spatřila.

Yuri kývla. Celá byla. Trochu potlučená a zaneřáděná, ale už jí ani rána na krku nekrvácela. "Jen pár modřin a škrábanců."

"Tvůj krk," podotkla Taeyeon a ukázala na uschlou krev. "A proboha, co je tohle? Tvoje oblečení vypadá, jako by tě přejel náklaďák! Byť to z tebe nekape!"

"To je… Jessiky," vydechla Yuri.

"Proboha, musela být úplně zřízená, pokud tak moc krvácela," zalapala Taeyeon po dechu.

Yuri jen krátce kývla. "Proč máme tuto válečnou poradu?" zeptala se pak.

"Tiffany někoho zabila," odvětila BoA prostě a Taeyeon očividně náhle zbělala, jak se jí při vzpomínce na mrtvé tělo udělalo trochu zle.

Yuri spadla čelist. "Vážně? Tiffany? Naše Tiffany?" zeptala se a očima vyhledala Taeyeon, tiše žádajíc nějaké vyvrácení této skutečnosti.

Taeyeon jen beze slova kývla.

"Jak to víte? A koho zabila?"

"Nějakého nahodilého chlápka. V obchoďáku. Pak nejspíš zpanikařila a utekla," osvětlila to trochu BoA.

"Myslíte, že zpanikařila?" zeptala se Yuri.

"Ano. Tělo tam nechala, to bylo neopatrné. Musela být nějak rozrušená."

"A? Co teď?"

BoA pokrčila rameny. Nedokázala Yuri odpovědět. "Ráno budeme pokračovat v hledání. Potřebujeme se trochu vyspat a ty Yuri potřebuješ sprchu. Taky musíme zjistit, co jsou zač ti medvědi. Odkud přišli? Co chtějí? Předpokládám, že tohle je ten problém, který teď vlčí klan řeší, a proto nám dávají pokoj."

"Jo, Taeyeon, málem bych zapomněla…" došlo náhle Yuri.

"Ano?"

"Tvoje ex bude v pohodě, Jungovi se o ni postarali."

"Oh! Sunye! Prebůh, já na nic úplně zapomněla!" Taeyeon vyskočila na nohy, zhrozena sama sebou. "Jak jsem na ni mohla zapomenout? Jsem hrozná!"

"Ne, nejsi," reagovala BoA. "Stalo se toho teď moc, nikdo tě nemůže vinit."

Taeyeon pomalu kývla. "D…dobře."

"Fajn. A teď se jdeme vyspat. Yuri, sprcha!"

.
.

Krátce po východu slunce vyrazily Yuri, BoA a Taeyeon na další pátrání po Tiffany. Yuri ale trvala na tom, že se nejprve staví do nemocnice, propouštěli totiž Yoonu. Bylo načase, pár schopných rukou navíc teď rozhodně potřebovaly. BoA i Taeyeon obě tušily, že Yuri má postranní úmysly, ale nic neřekly.

Taeyeon a BoA si to zamířily k lesu. "Proč jdeme tady? Nelíbí se mi to tu a Jessiku s Yuri tady včera málem zabili, fakt mě to tu děsí," zafňukala Taeyeon a otřásla se.

"Mě to tady taky děsí, ale neboj, během dne nás tu nic nenapadne. Ale něco tady musí být…"

Taeyeon zase zafňukala, ale držela s BoAh krok. Rozhodně ji nechtěla ztratit z dohledu. Hlavu měla plnou Tiffany. Tiffany… co mi to děláš? Kde jsi? Vrať se, prosím… Já… nevím, co se stalo, ale miluju tě, vážně tě miluju.

Taeyeon polkla, když si tiše přiznala, že Tiffany skutečně miluje. Teď už si byla stoprocentně jistá. Miluje ji.

"Au!" Hlavou jí projela ostrá bolest. Sehnula se a chytila se za spánky.

"Co se stalo?" zeptala se BoA rychle.

"Moje hlava… Jako by do ní někdo seknul… Ale… už je to pryč," zamumlala Taeyeon tiše a mnula si spánky a čelo, jak se snažila dát se zpátky dohromady. "Ahh, mám strašně divný pocit."

"Jaký pocit?" ptala se BoA celá napružená.

Taeyeon se vzpřímila a zahleděla se BoAh přímo do očí. "Tiffany," vydechla pak. "Nevím, co se stalo, přišlo to tak náhle, ale vím, že to má něco společného s Tiffany. Možná to dělá to naše spojení. Nevím…" zavrtěla Taeyeon bezradně hlavou.

"Dobře, takže? Co to znamená? Pomůže nám to nějak?"

Taeyeon kývla. "Znamená to, že je blízko. Cítím její přítomnost."

.
.

Tiffany seděla na zaprášené podlaze té stejné budovy, co minulou noc. Objímala si kolena a zatínala zuby.

"Sakra…" skuhrala a skřípala zuby. Její hlava byla proti její vlastní vůli plná Taeyeon a Tiffany myslela, že asi vybuchne. Chtěla na ni nemyslet, ale prostě to nešlo, protože zřejmě na ni Taeyeon příliš intenzivně myslela. Šílela z toho. Nechápala, jak může být jejich spojení náhle tak silné. Že by se jí Taeyeon přibližovala?

Najednou se ten tlak ještě zhoršil. Věděla, že ten tlak zmizí, pokud pootevře svou mysl, ale to by se pak Taeyeon dostala dovnitř úplně a ona by slyšela Taeyeoniny myšlenky. A to nechtěla. Chtěla Taeyeon pryč ze své mysli, ne uvnitř.

Ale už se to nedalo vydržet.

"KIM TAEYEOOOOON!!!" zařvala zoufale a zaklonila hlavu. "PŘESTAŇ NA MĚ MYSLET!!!" Nadechla se. "Prosím… přestaň…"

.
.

"Óóóó…" vydechla Yuri, když spatřila tu Šípkovou Růženku. "Jak to, že ještě spí? Sedativa?" zeptala se stále tím rozplývajícím se hlasem dívky, která seděla vedle postele. Byla to Krystal. Yuri se s Jessičinou sestrou oficiálně seznámila předchozí večer, když dotáhla krvácející Jessiku domů, a zatím spolu vycházely dobře.

"Ne, to je prostě jenom Sica unni, chrápe vždy a všude," mávla nad tím Krystal rukou.

Yuri se zasmála. "A ze mě si dělala srandu, to je ale…"

"Vážně?" zeptala se Krystal překvapeně.

"Jo. Proč? Je to divné?"

"Sakra jo! Moje sestra je… ledová princezna. Ona… si nedělá srandu."

"No, to jsem si taky zprvu myslela, ale pak jsem ji poznala blíž a zjistila jsem, že není tak úplně chladná, jak se zdá. Je jako Island. Na povrchu led, ale uvnitř ní vřou gejzíry hřejivé vody."

"Heh," utrousila Krystal. "Musí tě mít fakt ráda, když ti dovolila vidět své… gejzíry."

"Přestaň přehánět," zaskuhrala Jessica a dala jim najevo, že nespí. Obě dívky na ni pohlédly. Jessica si promnula oči a pak mezi nimi chvíli těkala očima. "Sakra, vy dvě jste si podobné. Děsivé."

Yuri a Krystal na sebe pohlédly a zavrtěly hlavami. "To bude těmi sedativy," odůvodnila Krystal a Yuri přikývla.

"Hej!" protestovala Jessica.

Krystal se zasmála. "Jsi sjetá. Já si jdu koupit něco k jídlu, tak zatím," řekla a nechala Jessiku s Yuri samotnou.

Atmosféra byla trochu podivná. Yuri si odkašlala, než promluvila. "Tak jak ti je?"

"Už bylo i líp, ale už bylo i hůř, přežiju to," odpověděla Jessica a nadzvedla se do sedu. "A nejsem sjetá," postěžovala si. "Moje hlava je dobrá, nohu mám zraněnou, hlava funguje tak, jak má."

"Dobře," usmála se Yuri a sedla si na kraj Jessičiny postele.

Tiše na sebe několik vteřin zíraly a pak se Jessica z ničeho nic naklonila a políbila Yuri na tvář. Než Yuri vůbec došlo, co se děje, Jessica ji překvapila podruhé. "Krystal má pravdu. Mám tě fakt ráda," zašeptala Yuri do ucha. Yuri celá v šoku zamrzla. Její mozek vypnul, z její mysli byla náhle tabula rasa, nepopsaná deska. Potřebovala chvilku na zpracování informací.

Jessica se trochu odtáhla a trpělivě koukala Yuri do očí a čekala na odpověď. Na tváři měla nejistý, ale sladký úsměv.

Yuri polkla, stále s tím nic neříkajícím výrazem. Párkrát zamrkala a… políbila Jessiku na rty. Ucítila, jak Jessica překvapením zalapala po dechu, ale neodtáhla se, a tak jí Yuri dala ruce kolem krku a přitáhla ji blíž. Jakmile se Jessica dostala přes prvotní šok, políbila ji nazpět.

V ten moment Yuri zase naskočil mozek. Proboha, co to děláš, Kwon Yuri? No, líbáš Jessiku, očividně, ale… proč? A proč nechceš přestat? Proč se ti to tak líbí? Protože… ji máš ráda.

Pusa se celkem rychle rozjela na plné obrátky. Jejich horké dechy, rty, co o sebe třely, nosy, co do sebe narážely. K Yuriině překvapení to byla Jessica, komu jako první uteklo tiché zasténání. Bylo tak tiché, že si Yuri nebyla jistá, jestli ji nešálí sluch. Tak jako tak, chtěla to slyšet znova. Nasála Yuriin spodní ret a… tentokrát si už byla jistá. Jessica zasténala. Bylo to vzrušující. Jazykem vklouzla Jessice do pusy. Jessica se stále držela zpátky, jen jemně držela Yuri za boky, což se Yuri samozřejmě velmi líbilo. Pobaveně si uvědomila, že se jí právě podařilo Jessičinu ledovou fasádu úplně roztopit. Rukama sjela z Jessičiny šíje na její ramena a shodila ji na postel, aniž by přerušila polibek.

"Yuri-yah…" šeptla Jessica se zavřenýma očima, když jí dala Yuri trochu oddech. Pak se zase políbily. Yuri se levou rukou podpírala a pravou položila Jessice na břicho. Překvapilo ji, jak je pevné. I přes tričko poznala, že je vypracovanější než její vlastní a to byla sakra hrdá na svou postavu.

Přerušila polibek a dala Jessice pusu na čelo. A pak nos a tvář a čelist a zase na rty. Jessica byla tak roztomile růžová, že Yuri prostě nedokázala přestat.

Jessica měla zrychlený dech, oči zavřené a ruce kolem Yuriina pasu. Yuri se usmála a tiše obdivovala Jessičiny perfektní ostré rysy, než jí z čela odhrnula ofinu a zase ji na něj dala pusu. V místnosti bylo až na jejich dechy absolutní ticho. Dokud se neotevřely dveře.

"BOŽEMŮJ!!!!"

Yuri se okamžitě distancovala od Jessiky a pohlédla na příchozí.

"Bože můj…" zopakovala Krystal. "Bože můj, bože můj, bože můj!"

Yuri a Jessica obě nahodily nepřirozené "já nic, já muzikant" úsměvy. Obě se trochu červenaly, Jessica spíš trochu víc než trochu.

"No, víš, my jsme…" Yuri nedokončila. Nějak ji nenapadlo nic vhodného, co by mohla říct, aby zachránila situaci.

"Olizovaly jste si hlavy, já vím, já to viděla, nejsem slepá ani blbá," protočila Krystal oči.

"Uh, asi… asi bych měla jít. Moje… moje sestra by měla být dneska propuštěna, takže… musím za ní… jo… takže… čau!" vykoktala Yuri, než vyskočila na nohy a rozběhla se ke dveřím. Než je za sebou zavřela, věnovala Jessica jeden poslední nesmělý, ale pobavený úsměv.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 JDC JDC | 16. května 2014 v 21:45 | Reagovat

YulSic <3 Ony se líbalyyyyyyyy YEHEEEEEEEEEEEEET :3

2 dg-entertainment dg-entertainment | 16. května 2014 v 23:49 | Reagovat

Pecka! Jediné yuri, které čtu :) a sakra se mi líbí :3

3 Escarlate Escarlate | Web | 17. května 2014 v 15:55 | Reagovat

[1]: Ohorat :D

[2]: Jsem ráda :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama