Kořist - Kapitola 16.

16. listopadu 2013 v 15:40 | Escarlate
*nemá co říct*
líná, unavená, líná.




Taeyeon si četla celý den, ale už si nechávala obsah textu čistě pro sebe. Slíbila Tiffany, že jí to pak převypráví, a když mlčela, Tiffany usoudila, že tam není nic zajímavého. Věřila jí. A koukala na ni. Neměla nic lepšího na práci. Prostě si ji jenom prohlížela. Je to divné?

Všimla si náhlé změny v Taeyeonině výrazu. Taeyeon se trochu zamračila, ale rychle se zase vrátila k nicneříkajícímu poloúsměvu.

"Všechno dobrý?" zeptala se Tiffany pro jistotu.

Taeyeon vzhlédla od textu. Vypadala vyrovnaně, ale měla nepatrně rozšířené zorničky. "Jo," řekla prostě a zase se začetla. Tiffany zamrkala. Taeyeon něco rozhodilo, ale snažila se to nedat najevo. Tiffany semknula rty. Chtěla Taeyeon věřit, ale byla zvědavá. Bylo to… divné.

.

.

Yuri si hřbetem ruky otřela své zpocené čelo a jen tiše zírala na svou oponentku.

"Ale ale, někdo potřebuje pauzičku?" řekla Jessica posměvačně. Ona samotná už byla celá zmáčená vlastním potem a dýchala poněkud ztěžka, ale ušklíbala se a nevypadala tak unaveně jako Yuri. Možná to hrála, možná ne, Yuri to na ní nepoznala. Ale musela uznat, že ji podcenila. Zase se jednou ukázalo, že jsou vyrovnanými soupeřkami.

"Ne, vůbec ne," odpověděla Yuri. Snažila se znít v pohodě. Celkem jí to i vyšlo. Nasadila si boxerské rukavice a spolu s Jessikou se na sebe provokativně usmály, než zase zaujaly své postoje. Chvíli se obcházely, než Jessica zaútočila. Ta rána byla pomalá a nepřesná, takže to Yuri vykryla, ale vlivem únavy měla problém i s takovou drobností. Uplynula asi hodina, ale ten zápas se táhl jako věčnost. Nikdo nevyhrával, nikdo neprohrával, jenom byly obě k smrti vyčerpané. Dostaly se do fáze, kdy potřebovaly pauzu každé dvě minuty. Obě. Jessica se napila vody a několikrát se zhluboka nadechla.

"Jsi nějaká bledá. Není ti na zvracení? Zase?" zaškádlila Yuri.

Jessica se zazubila. "Mě nikdy není na zvracení."

"Opravdu? A co tehdy ta noc se soju?"

Jessica se zasmála. "Ale prosím tě, přece si nemyslíš, že mi bylo zle po těch pár panácích."

Yuri se zamračila. "Bylo. Viděla jsem to. Proč bys to fingovala? Proč bys prohrála úmyslně? Chceš mě přece porazit víc než cokoliv jiného. Takže nelži," řekla suverénně, jakoby žádná jiná možnost ani nebyla možná.

Jessica otevřela pusu, ale notnou chvíli nemluvila. Váhala. "Máš pravdu," zalhala nakonec. "Máš pravdu, Kwonová." Nasadila si rukavice. "Tak už to skončeme."

Jessica doslova a do písmene skočila po Yuri, což vyšší dívka absolutně nečekala, a když do ní Jessica neohrabaně vrazila, škobrtla a ztratila balanc. Slítla na zem a, viňme z toho fyziku, Jessica přistála na ní.

Obě hekly. Yuri otevřela pusu a už už se chystala Jessiku seřvat jak psa, ale z nějakého důvodu nemohla. Zírala jí do obličeje z tak krátké vzdálenosti… Rozum jí říkal, že tohle je fakt hnus, obě se koupaly ve svém vlastním potu a teď měly možnost se vykoupat i v cizím, ale…Yuri přišlo, že Jessice pot sluší, vypadala… sexy. A to těžké dýchání jí to taky dvakrát neusnadňovalo. Nejen, že cítila Jessičin horký dech na svém obličeji, ale taky cítila Jessičin hrudník, jak se tak nějak pochybně vzdouval při každém nádechu. Yuri z toho bylo trochu trapně a rozhodně jí tahle náhlá intimita rozladila. Byla si jistá, že by teď zrudla, kdyby nebyla celá červená už z toho dřívějšího boje.

Na Jessičině obličeji se objevil okouzlující a trochu stydlivý úsměv. Bavila se. Tohle neplánovala, ale nestěžovala si. Jaká to náhoda! Samozřejmě ji neuniklo, že Yuri poněkud znervózněla. Nahodila svůj nejlepší úsměv.

"Omlouvám se," řekla sladce.

Yuri hluboce vydechla. "Můžeš ze mě prosím slézt?" zeptala se zdvořile.

"Jo, jasně, promiň," řekla Jessica a podepřela se rukama. Tohle taky neplánovala, ale když se nadzvedla, nějak se převážila dopředu a poskytla Yuri více než prvotřídní výhled do výstřihu. Trochu zpanikařila, nechtěla to takhle přehánět. Jo, svádět Yuri byla fakt bžunda a všecko, ale nebyla přece žádná rádodajka. Jessica měla hranice. Rozhodla se s Yuri přestat flirtovat. Pro den nebo dva. I když Jessica si stále nebyla jistá, jestli si Yuri všímá. Pomyslela si, že buď je slepá, nebo úplně blbá. Tak jako tak, rozhodla se neriskovat, nepotřebuje vypadat jako děvka. Rozhodně ne před Yuri. Teda, před nikým, ale Yuri byla priorita.

"Vzdávám se," řekla, když vstala.

Yuri se posadila a nevěřícně na Jessiku zazírala. "Cože?"

"Vzdávám se. Už mě to nebaví," zopakovala Jessica a natáhla se pro ručník.

Yuri si sundala rukavice. "Zaprvé, to snad nemyslíš vážně a zadruhé, box byl tvůj nápad!"

"Já vím, já vím," pokývala Jessica hlavou. Byla trochu otrávená. "Ale už se mi nechce bojovat. Najdu si jiným způsob, jak tě porazit."

"Aha, takže co teď?"

"Teď jdeme do sprchy, protože takhle smradlavé nás k sobě do auta nepustím."

.

.

Tiffany koukala na otevřený deník na Taeyeonině posteli. Byla v pokoji sama, protože Taeyeon se rozhodla, že je čas na sprchu. A Tiffany byla sakra zvědavá. Sledovala Taeyeon celý den celkem pečlivě a pamatovala si, že Taeyeon otočila list celkem dvakrát od té věci, které ji… rozrušila. Nalistovala danou pasáž. Předtím se snažila soustředit na šifru a zapamatovala si pár znaků. Ale většině… absolutně nerozuměla.

Tiffany frustrovaně zasténala a hleděla na ty neznámé symboly. Ze stolku vzala Taeyeoninu kresbu, ten její portrét. Byly tam napsány některé ze znaků, Tiffanino jméno. To by jí mohlo pomoci vykoumat pár písmen, má se čeho chytit. Metodou pokus-omyl se snažila luštit slova. Trvalo to dlouho, hodně dlouho. Objevila Taeyeonino jméno, vykoumala tak víc písmen. Nahrazovala symboly písmeny a slabikami tak dlouho, než nedávala slova smysl. Bylo to jako ta křížovka, kde se doplňují písmenka do očíslovaných políček. Celkem to šlo, ale trvalo to dlouho, příliš dlouho.

Když uslyšela kroky, rychle se stáhla zpátky. Taeyeon si to namířila rovnou do postele, popřála Tiffany dobrou noc a vydala se do říše snů. Usnula rychle a poté, co se Tiffany utvrdila v tom, že Taeyeon už nevnímá, vrátila se ke své předchozí činnosti.

Po hodině či dvou už měla šifru přeloženou. Čím více měla písmen a slabik, tím jednodušším se postup stával. Nakonec se pustila do samotného překladu. Vzala papír a začala slovíčko po slovíčku přepisovat.

.

21. říjen 1993,

Situace začíná být celkem zoufalá. Vlci nám jdou po krku a nejspíš nebude trvat dlouho, než nás povraždí. Ale zatím žijeme. Všichni.

Moje holky si vedou dobře. Jenom mezi Taeyeon a Stephanie se děje něco divného. Sdílí spolu silné pouto. Nepřirozeně silné. Snažíme se zjistit, co to zapříčinilo, ale můžeme jen hádat. Je to tou krví? Myslím si to. Ale nemám jistotu. Myslím, že nikdy předtím se ještě napůl upír, napůl lovec nenapil krve napůl upíra, napůl člověka. Doufám, že na to brzo přijdeme.

A další zajímavost.

Vždycky jsme si mysleli, že když se upír poprvé napije, začne po krvi šílet, dokud se to časem neurovná samo. No, není to pravda, nejspíš. Noví upíři nejdou po krvi, nýbrž po tom, po čem nejvíc touží. A to je obvykle… no… krev. Upíři se rodí s nezkrotitelnou touhou po krvi. Jediné co musí, je spustit ji. Ale… ukázalo se, že výjimka potvrzuje pravidlo. Nevím, jestli to funguje u běžných upírů, ale u poloupírů ano. Dostal se nám do ruky starý rukopis. Nejprve jsme si mysleli, že je to blábol, ale pak jsme narazili na na první pohled náhodný článek o polovičním upírovi. Prý byl obdařen velkým soucitem. Nikdy by nikomu neublížil. A pak spustil upírství. A jeho soucit se znásobil. Neprahnul po krvi. Byl posedlý pomáháním lidem. Je to divné, co? Ale… věřím tomu.

Napadá mě… co když někdo někoho hluboce miluje a pak se stane upírem? Třeba by nemusel cítit touhu po krvi. Možná, že by prostě jen mohl milovat toho člověka o to víc?

.

Tiffany přestala číst. Hleděla na text, v šoku. Jo, byl to jeden hloupý příběh a názor jednoho člověka, ale… přinutilo ji to přemýšlet. Věřila tomu. Chvíli hleděla do stěny a pak položila deník zpátky na stolek. Její mozek jel naplno, skoro se z ní kouřilo. Proč necítí Taeyeon touhu po krvi? Proč ji políbila? No, řekla jí, že ji má ráda. Ale v tom deníku se píše o lásce, ne o nějakém povrchním pobláznění nebo tak. Tiffany zavřela oči a zaklonila hlavu. Byla ztracená. Neměla tušení, co láska vůbec je. Nikdy ji nikdo nemiloval, ona taky nikdy nikoho nemilovala. Promnula si kořen nosu. Otevřela oči, když jí to docvaklo.

"Naše pouto," šeptla. Postavila se a podívala se na spící Taeyeon. Sedla si na kraj postele. "Musí to být tím. Jsme spojené. A to spojení je silné. Proto nechceš krev, ale… mě."

.

.

"Ughhh…." Yoona se v předklonu vploužila do obýváku. Tlačila si na břicho a při nejbližší příležitosti se zhroutila na gauč. Zhluboka dýchala a snažila se nezvracet. Přemýšlela, co to sakra snědla, že jí je tak zatraceně blbě, ale nic ji nenapadalo. Její mysl byla příliš zatemněná bolestí.

"Co se stalo?" zeptala se Tiffany. Slyšela divné zvuky, a tak se přes dveře zeptala. Slunce bylo ještě na obzoru a tak nemohla vyjít ven. Pochopila ale, že Yooně je špatně.

"Nevím… byla jsem venku a cestou domů mě skolily křeče v břiše," zakňučela Yoona.

"Co jsi jedla?"

"Nevím, nevzpomínám si…" Yoona zavrtěla hlavou. "Ale budu blejt," vyhrkla a vystřelila z pokoje s rukou přes pusu.

"O-ou…" Tiffany pohlédla na spící Taeyeon. Nechtěla ji budit, ale Yoona vypadala, že by se jí pomoc hodila. Naklonila se nad Taeyeon a lehce jí zatřásla. "Taeyeon…" šeptla. "Vzbuď se."

Taeyeon, v domnění, že se stalo něco hrozného, vyletěla do sedu a čelem praštila Tiffany do nosu.

"Au!" vyhrkla obě a promnuly si zraněná místa.

"Promiň," omluvila se Taeyeon. "Co se děje?" zeptala se a hleděla Tiffany do očí. Byly si tak blízko… ale Tiffany měla jiné myšlenky.

"Yooně je špatně, zajdeš ji zkontrolovat? A zavolat Yuri?" řekla Tiffany znepokojeně.

"Špatně?" Taeyeon se zamračila a vyškrábala se z postele.

"Jo, jdi do koupelny, zvrací, asi."

Taeyeon přikývla a rychle se vydala na záchod.

Našla Yoonu u umyvadla, jak si oplachuje obličej.

"Jsi v pohodě?"

Yoona zavrtěla hlavou, ani se neobtěžovala na Taeyeon pohlédnout. Byla bílá jako stěna.

"Co se stalo? Co jsi jedla?"

Yoona zase jen zavrtěla hlavou. "Hrozné… křeče."

Taeyeon sáhla Yooně na tvář. "Holka, ty jsi jak oheň."

"Díky," zasmála se Yoona hořce.

"Ehm, to nebyl kompliment, máš horečku, trubko," vysvětlila Taeyeon znepokojená Yooninou reakcí. Ještě aby začala blouznit.

"Aha… jo?"

Taeyeon neodpověděla, vytáhla z kapsy mobil a napsala Yuri.

'Yooně je zle, potřebuje do nemocnice, kde jsi?'

.

Yuri dorazila deset minut na to. V mezičase Yoona dvakrát vrhla, z toho jednou na Taeyeoniny kalhoty.

"Proboha, jsi v pořádku?" zeptala se Yuri, jen co vtrhla do koupelny. Polkla. Samotné se jí udělalo z Yoonina zvracení ponkud nevolno.

"Postarej se o ni, Yuri," řekla Taeyeon. "Já se musím převlíct. Vezmi ji do nemocnice."

"Určitě, běž." Yuri chytla Yoonu kolem pasu a vyvedla ji z koupelny a následně ven.

Taeyeon si sundala kalhoty a namočila je v umyvadle.

"Proč mám pořád takovou smůlu?" fňukla a drhla pogrcanou nohavici. "Fakt…" Hodila kalhoty do pračky a vytřela podlahu. Jo, měla z této práce ohromnou radost. "Chuděra Yoona…" zamumlala a v duchu zadoufala, že bude v pořádku.
Pak vystříkala místnost sprejem, opláchla si obličej a vrátila se k Tiffany.

Tiffany působila poněkud… nesvá.

"Co se děje?" zeptala se Taeyeon.

"Nemáš kalhoty. Znepokojuje mě to," řekla Tiffany upřímně.

"Proč?" nechápala Taeyeon a vydala se ke skříni. "Však už jsi mě viděla nahoře bez, dole bez je skoro to samé. Vidíš toho míň, než kdybych měla plavky."

Tiffany nadzvedla obočí. "To… je pravda, ale já nějak nevím."

Taeyeon našla náhodné tepláky a navlíkla si je. "Co ti na tom tak moc vadí?"

"Nevím, nikdy předtím mi to nevadilo, vždycky jsem to přehlížela, ale u tebe je to nějaké jiné."

Taeyeon se hravě usmála. "Někdo mě má rád," zaškádlila.

Tiffany se zarděla a uhnula pohledem.

Taeyeon se usmála ještě víc a sedla si vedle Tiffany. "Nemusíš se za to stydět. Je divné, vidět tě takhle. A tohle není něco, co by tě mělo znepokojovat. Já tě mám taky ráda," řekla sebevědomě.

Tiffany vzhlédla a úsměv opětovala. Nejprve váhavě, ale pak se její úsměv rozrostl natolik, že jí oči zmizely v půlměsíčcích. Taeyeon nemohla uvěřit svým očím. Poprvé viděla Tiffany se tak zářivě smát a byl to pohled pro bohy. Tak krásná… Taeyeon… se zamilovala.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 JDC JDC | Web | 18. listopadu 2013 v 18:15 | Reagovat

Tiffčo, buĎ ráda, že se ti tak Taeyeon ukazuje :D Počkej, jednou za to budeš ráda, že se ti vysvlíkne :D
Jinak chudák Yoona... A poblit od dní bych fakt nechtěl být :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama