Kořist - Kapitola 12.

5. listopadu 2013 v 17:22 | Escarlate
Zase obrázek SooSun. Sue me :D
Nechce se mi hledat jiný, deal with it.




"Co tady děláš?" zeptala se Taeyeon, když si s Yoonou a Sunye sedly v nemocniční kantýně se šálkem kávy.

"Hledám práci. Medicínu jsem před rokem dostudovala," odpověděla Sunye prostě.

"Myslím tady, v Koreji. V Americe jsou určitě tisíce nemocnic, kde by tě vzali. Tak proč Korea?"

"No, v Americe jsou sice nemocnice, ale nejsi tam ty," usmála se Sunye sladce. "Nemáš radost, že mě vidíš?"

"Ne, ani ne," odpověděla Taeyeon upřímně.

"Ale no tak, Taeyeonie…" našpulila Sunye rty. "Tohle nejsi ty. Bývala jsi tak milá a roztomilá, vždy usměvavá. Psávala jsi mi ty rozkošné vzkazy v šifrách… Kde je ta zlatá nemotorná Taeyeon, co mě miluje?"

"Vidíš. Tady se pleteš, Sunye," ukázala Taeyeon na svou ex prstem. "Nikdy jsem tě nemilovala."

Sunye vypadala upřímně překvapeně. "Nelži, milovala jsi mě."

"Nebyla to láska, Sunye," zavrtěla Taeyeon hlavou. "Možná pobláznění. Ale láska? To fakt ne."

Sunye se zatvářila trochu smutně, ale rozhodně nevypadala, jako by jí Taeyeon právě zlomila srdce. Její výraz spíš připomínal dítě, kterému se rozbila oblíbená hračka. "Proč jsi mi tím pádem říkala, že pro mě uděláš cokoliv?"

"Protože jsem byla hloupá. A taky to bylo předtím, než jsi odjela a já si uvědomila, že jsem tě nemilovala."

"A teď už jsi snad chytřejší?" zeptala se Sunye a její výraz poněkud zdivočel. Vypadala… nahněvaně. Stará dobrá majetnická Sunye.

"Řekla bych, že ano," kývla Taeyeon po krátkém uvážení.

"Opravdu? Takže teď už víš, co je to láska? Kdo ti ji ukázal? Ona?" ukázala Sunye na Yoonu, která celou dobu jen tiše srkala kafe a očima těkala z jedné dívky na druhou.

"Ho ho, do tohohle mě netahejte!" bránila se okamžitě Yoona a zamávala rukama.

"Yoona je jenom kamarádka. Mladší sestra mojí šéfky."

"Jo, tak určitě, protože lidi se běžně baví se sourozenci svých šéfů," řekla Sunye sarkasticky.

"No já jo, nevidím důvod proč ne," pokrčila Taeyeon rameny a napila se kávy.

Chvíli mlčely, než Sunye opět promluvila. "Mluvila jsem se Sunkyu."

Tentokrát byla s překvapením řada na Taeyeon. "Opravdu?"

Sunye kývla. "Ostříhala se.

"Jo…"

Další trapné ticho. Yoona si hrála s mobilem, aby si nepřipadala tak blbě a Taeyeon dopíjela kafe. Celá ta situace byla tak absurdní. Vážně, Min Sunye se vrátila. Pro Taeyeon. Vážně?

"Jak ses měla?" zeptala se Sunye tiše.

"Fajn."

"A… vídáš se s někým?"

Taeyeon zavrtěla hlavou.

"Oh, takže tě můžu pozvat na rande?"

Taeyeon se zamračila. "Ne, ani omylem."

"Proč ne?"

"Zaprvé, dala jsi mi kopačky, zadruhé, fakt nechci, zatřetí, mám ráda někoho jiného," vyžbleptla Taeyeon bezmyšlenkovitě.

"Fakt?" zeptaly se dva hlasy překvapeně. Poslední informace v Taeyeonině větě nepřekvapila jen Sunye, ale i Yoonu a dokonce i Taeyeon samotnou. Fakt?

Najednou jí v mysli vyskočil Tiffanin obličej. Cítila k té holce něco divného. Všechno to začalo tu noc v nemocnici, tu noc, co si nepamatuje, tu noc, co se napila lidské krve. Taeyeon si nechtěla nic nalhávat, tu noc se něco změnilo. A to jí znepokojovalo. Něco k Tiffany cítila, ale… co když to byl jen následek pití krve? Co když to nebylo skutečné? Tiffany, co k tobě sakra cítím?

"Já-já-já nevím," vykoktala Taeyeon. Yooně ovšem netvralo dlouho dát si dvě a dvě dohromady.

"Tiffany?"

"Kdože?" zeptala se Sunye bezvýrazně.

Taeyeon je pomalu kývla.

Yoona vypadala celkem překvapeně a Sunye velmi, velmi nespokojeně.

"Ty… vrátíš se za mnou," zamumlala Sunye, zbrkle vstala a rázně odkráčela.

Taeyeon a Yoona ji tiše sledovaly, trochu zmatené. Pak se Yoona hořce zasmála.

"Moc příjemná holka, ta Sunye. Vadilo by ti, kdybych pozvala na rande?"

.

.

Tiffany seděla na posteli a kousala se do rtu. Ten podivný tlak v hlavě se zase vrátil. Co je to? Nutilo ji to myslet na Taeyeon. Co její ruka? Proč myslím na Taeyeon? Tiffany se rozšířily zorničky, když jí došlo, že mezi tlakem v týlu a tou malou holkou existuje spojení. Vždycky, když jej ucítila, musela myslet na Taeyeon. A minule ji dokonce slyšela mluvit… Jo, to bylo děsivé. Proč? Co je to za divné spojení? A pak se ten pocit zase vytratil…

.

.

"Hyoyeon?" zeptala se Sunny zmateně. "Kdo je Hyoyeon?"

"Moje nejlepší kamarádka, Nicolina přítelkyně," odpověděla Sooyoung věcně.

Nicole vypadala rozrušeně. "Sooyoung, musíme za ní," zašeptala naléhavě a dál tahala Sooyoung za rukáv, oči pořád upřené na televizní obrazovku.

Nejvyšší z dívek si jen povzdechla. "Dobře…" Podívala se na Sunny. "Promiň, tohle je důležité, ale… uvidíme se večer, jo? Přijdu," mrkla.

Sunny cítila, jak jí teplo stoupá do tváře a stydlivě se usmála. "Dobře."

Sooyoung vzala ubrousek a zabalila do něj zbylé donuty. Pak vytáhla peněženku.

"Na účet podniku," řekla Sunny rychle, odmítajíc Sooyounginy peníze.

"Fakt? Ale… no, jak chceš. Ale večer platím já!" řekla Sooyoung s úsměvem.

"Sooyoung, prosím," zafňukala Nicole netrpělivě.

"Už jdu, už jdu," zamumlala Sooyoung. "Měla by ses jít věnovat zákazníkům," řekla ještě servírce, než se rychle s Nicole vydala ven…

.

.

"Dobrý… bože…"

"Yuri?" zeptala se Tiffany a snažila se nějak vykouknout z místnosti. Bohužel se jí to příliš nedařilo, slunce pražilo, a tak toho příliš neviděla.

"Dobrý… bože," zopakovala Yuri chraptivě, zhroutila se na gauč a zabořila hlavu do polštáře. "Moje hlavaaa…"

"Co se stalo?"

"Hmmmmphphp."

"Yuri?"

Yuri se trochu nadzvedla a krví podlitýma očima se zahleděla k lehce pootevřeným dveřím, ze kterých vycházel Tiffanin hlas. "Kocovina," řekla prostě. "Hele, kdo to tu roztrhl?" zeptala se pak řečnicky, když si všimla, že kousek pohovky je natržený.

"Ty máš kocovinu?!" ozval se úplně jiný hlas. Patři ldívce, která zrovna vešla do místnosti.

"Oh, BoA unnie…" vydechla Yuri. "Trošku tišeji prosím. A ano, abych ti odpověděla, vskutku mám kocovinu."

"Proč jsi proboha pila? Víš, že pití špatně snášíš!"

"Já vím, já vím. Měla jsem své důvody," zachroptěla Yuri a zhroutila se zpátky na polštář.

"Uvědomuješ si, že jsi dneska měla odvést Taeyeon do nemocnice, že?" připomněla BoA hořce.

Yuri se zase nadzvedla. "Oh sakra! Úplně jsem na to zapomněla!" vyhrkla příliš nahlas a vzápětí se zase chytila za hlavu. "Aaa, bolííí…."

"Děkuj své sestře, Yoona ji tam vzala."

"Doufám, že jsou v pořádku,"

"Už jsme zpátky!" ozval se Yoonin hlas těsně předtím, než samotná Yoona vstoupila do místnosti a hned za ní Taeyeon.

"Vše v pořádku?" zeptala se Yuri.

"Jistě, všechno… dobrý," Yoona trochu zaváhala a zadívala se na Taeyeon, která se od toho setkání se Sunye zdála trochu mimo. Ale Taeyeon kývla.

"Díky bohu," vydechla Yuri.

"Jo, ale… Taeyeon unnie potřebuje odpočívat," řekla Yoona a dostrkala starší dívku do svého pokoje.

"Ne, nepotřebuju," protestovala Taeyeon nechápavě, ale Yoona byla neoblomná.

"Ale potřebuješ, šup!" strčila Taeyeon do pokoje a zavřela dveře. Pak se usmála na dvě zmatené dívky, které v místnosti zůstaly. "Vím, co dělám."

.

.

"Už jste zpátky?" zeptala se Tiffany řečnicky. "Ruka dobrá?" Znuděně seděla na posteli a srkala nějakou krev, co jí Seohyun donesla.

"Dobrá," kývla Taeyeon a polkla při pohledu na krev ve skleničce.

"Oh, promiň," zakašlala Tiffany a rychle skleničku dala bokem. "Vadí ti to? Tohle už je ale jenom zbytek."

Taeyeon si nebyla jistá. Nebo… jo, vadilo jí to. Ale nevěděla proč. Sama se té krve fakt napít nechtěla. Sedla si vedle Tiffany.

"Zkus… zkus se napít mojí krve," řekla.

"Wow, tak tohle mě… překvapilo," vydechla Tiffany, očividně v šoku z té náhlé nabídky.

Taeyeon vlastně překvapila i samu sebe. Proč to řekla,

"Jo, ale, uh… zapomeň na to."

"D-dobře," zadrhla se Tiffany.

"Pokud teda nechceš," pokračovala Taeyeon.

"No, musí uznat, že mě zajímá, jak tvá krev chutná, když jsi míšenka. Ale nehodlám tě kousat do krku."

"Ale tak můžeš se napít i z jiné části těla. Nepoteče to sice tak dobře, jak z tepny, ale co třeba z dlaně?"

"To bych mohla, to je pravda." Pro Tiffany byla tato nabídka neuvěřitelně lákavá, ale zároveň se trochu zdráhala. Ale zase… jenom ta představa, že by ochutnala Taeyeoninu krev ji přiváděla k šílenství.

Taeyeon se usmála a vytáhla z šuplíku Tiffaninu dýku. Taeyeon zatnula zuby a řízla se do dlaně. Bolelo to, ale ani nehlesla.

"Tae… Taeyeon…" zašeptala Tiffany v obavách, ale pak ji do nosu udeřila vůně čerstvé lidské krve.

Taeyeon zmáčkla ránu, aby z ní dostala víc krve, a pak ji ukázala Tiffany. "Lízni si."

Tiffany si nejprve olízla rty a pak pomalu ochutnala Taeyeoninu krev. Byla tak sladká a … opojná. Ano, to je to správné slovo. Tiffany zavřela oči a nasála. Taeyeon zaklonila hlavu, jak ji celým tělem projel podivný omamný pocit. Z části to bolelo, ale z části to bylo fascinující. Tiffany si to užívala, jak jen mohla. Pomalu pila.

Najednou přestala cítit půdu pod nohama. Vše se obrátilo vzhůru nohama, ztratila pojem o času a prostoru. Mysl jí zaplnily na první pohled náhodné obrazy.

Byla v nějaká budově. Velké staré děsivé budově. Ne, ta budova nebyla děsivá. Ale uvnitř se skrývalo něco, co ji děsilo. Nějaká postarší dáma ji vzala za její drobnou dětskou ručku a dovedla ji do místnosti plné dětí.

Najednou se obraz změnil. Byla ve stejné místnosti, ale seděla v rohu a plakala, zatímco ostatní děti si hrály a křičely.
Najednou se před ní objevila hezká usmívající se dívka a vzala ji za ruku. 'Ahoj, já jsem Sunkyu. Neplakej…'

Další změna. Najednou byla ve škole. Psala test, ale nedokázala se soustředit. Neměla nejmenší tušení, co by mohly být správné odpovědi. Začínala být opravdu zoufalá, když v tom jí na lavici přistál papírek. Papírek se správnými odpověďmi…

Zase plakala. Rozbila si foťák, je takový nešika! Počkat… to nebyl ten pravý důvod, proč jí po tvářích tekly slzy. Tohle jen přililo olej do ohně. Někdo ji opustil. Někdo, koho milovala. A to ji tak rozrušilo, že rozbila svůj foťák…

Byla v restauraci. Počkat, to je Yuriina kavárna! A to je Yuri! Yuri na ni koukala a špulila rty. 'Dobře, nastupuješ v pondělí…'

Tiffany rychle otevřela oči a zazírala na Taeyeon, očividně úplně v šoku. Zase cítila zem a zase byla sama sebou. Okamžitě přestala pít krev.

"C-co?" zeptala se Taeyeon nervózně.

"Já… já nechtěla! Přísahám! Ale myslím, že jsem viděla tvé vzpomínky."

Taeyeon nadzvedla obočí. "Vážně?"

Tiffany pomalu kývla. Zamyšleně a se zrychleným dýcháním se zadívala do země. Po minutce se podívala Taeyeon do očí. "Napij se ty mé," řekla bez váhání.

"Co?" zalapala Taeyeon po dechu. "Ne, to ne."

"Jo. Jenom trochu. Musíme zjistit, jestli to funguje i naopak." Tiffany už nečekala na odpověď a sama se řízla do dlaně.

"Moje se zahojí rychle," řekla, když si všimla Taeyeonina znepokojeného výrazu a nabídla ji krev.

Taeyeon ještě zaváhala, ale pak pomalu přiložila své rty Tiffany na dlaň a ochutnala těch pár kapek tmavě rudé tekutiny. Nechutnalo to zle. Olízla víc a zavřela oči.

Najednou se změnila v upíra-zabijáka. Někomu podřízla hrdlo a vůbec ji to nemrzelo. Tak to bylo správné, tak ji to učili. Být rychlá, přesná a bezcitná.

Obraz se ztratil stejně rychle, jako se objevil, ale další následoval.

Viděla sama sebe u sporáku. Právě si spálila nudle a nadávala. I v další scéně viděla sebe. Viděla sebe v nemocnici, spala. Pár dalších trhaných obrazů, lidi, které neznala, Seohyun a pak… všude bylo plno krve, držela sama sebe za ruku a…

Taeyeon se rychle odtrhla od Tiffaniny ruky. Měla stejně překvapený výraz, jak Tiffany před chvílí.

"Fungovalo to? Jak se… cítíš?"

Taeyeon nic neříkala, jen si otřela rty a třela je, i když už na nich krev dávno nebyla. Pak se podívala na Tiffany, která byla jako na jehlách a netrpělivě čekala na Taeyeoninu reakci.

"Ty… my… líbaly jsme se," šeptla.

Tiffany se kousla do spodního rtu. "O… nic nešlo."

"Ne," Taeyeon zavrtěla hlavou. "Teda… já byla ovlivněná krví a všechno je hrozně zmatené, ale teď jsem byla chvíli tebou a… pro tebe to nebylo jen nic."

Tiffany se odvrátila a polkla. "Já… já jen… nevím, nezáleží na tom," řekla ve snaze ukončit diskuzi na toto téma.

Taeyeon to pochopila a tak si jen lehla na postel a podívala se na ránu na své dlani. Už nekrvácela. Zvláštní.

"Proč jsem to pořád já, i když jsem se právě napila tvé krve?" zeptala se. "Když jsem se napila naposled, měla jsem očividně trochu… problémy."

Tiffany pokrčila rameny. "možná je to proto, že nejsem člověk."

"Kdybych se napila tohohle, líbala bych tě znova?" zeptala se Taeyeon a kývla hlavou směrem ke skleničce s krví na stolku.

Tiffany se rozšířily oči. "Nebudeme to zkoušet, jo?"

Taeyeon nijak zvlášť nereagovala, stejně to sama nechtěla zkoušet. "Zajímalo by mě, proč jsem tě políbila…"

Ale ona to věděla. Věděla to víc než dobře…

.

.

Sooyoung dorazila do Yuriiny kavárny krátce po zavíračce. Na dveřích už visela cedulka 'ZAVŘENO!, ale, jak Sooyoung vzápětí zjistila, zamčeno ještě nebylo. Sunny ještě utírala stoly. "Ahoj, Sunny."

"Oh, ahoj," usmála se Sunny a odložila hadru. "Jsi tu brzo."

"No, nechtěla jsem riskovat, že mi utečeš."

"Tak… se posaď, zajdu se převlíknout, jo?" omluvila se Sunny a odběhla dozadu do šatny.

Sooyoung se zamyšleně usadila na jednu z židlí. Původně měla v plánu Sunny využít, aby zjistila pravdu o Yuri, ale… Sunny byla tak rozkošná… Proč nezkusit randit doopravdy?

Sunny se vrátila během pár vteřin. "Tak? Kam půjdeme?"

"A co kdybychom zůstaly tady? Máme tady soukromí."

Sunny zaváhala. "Ale… to bych musela navařit já."

"Víš co? Uvaříme si spolu," zasmála se Sooyoung nadšeně.

Sunny věděla, že by neměla, ale jeden pohled na Sooyoung ji přesvědčil. "Dobře, tak jo."

.

.

Jedna vysoká a jedna malá dívka se během vaření dobře bavily. Nakonec se rozhodly pro špagety a samozřejmě, že kuchyň to pěkně odnesla. Ale je to nezajímalo, dobře se bavily.

Asi po hodince se konečně usadily s jídlem na talíři před sebou. Sooyoung viděla, že Sunny byla celý den upřímná a sama sebou. Tohle nebyla ta nejlepší chvíle na to se ptát. Může se zeptat později.

"Takže ty studuješ lhaní?" zeptala se Sunny nevěřícně.

Sooyoung kývla. "Není to moc obvyklé, že? Studuju vlastně celou psychologii, ale lhaní je můj koníček. Jsem v tom fakt
dobrá, poznám lež na první pohled. A taky si všímám jiných drobností, kterých si běžně lidé nevšímají."

Sunny byla ohromená. "To je tak sakra moc cool!"

"Jo, no, hodí se to," zasmála se Sooyoung a pustila se do jídla.

Chvíli jedly tiše, než se Sooyoung zeptala: "věříš v nadpřirozené bytosti?"

Sunny se trochu zadrhla, ale rychle se to snažila zamaskovat. Sooyoung si toho ale všimla. "Mhm, nevím, možná," pokrčila Sunny rameny.

"Věříš."

"Já nevím."

"Právě jsem ti řekla, že poznám, když někdo lže, ne?" ušklíbla se Sooyoung a Sunny se zarděla. Sooyoung věděla, že by na ni neměla dál tlačit, ale tak se rozhodla to Sunny ulehčit. "Nemáš se za co stydět, takové věci vážně existujou. Mám kamarádku upírku."

Sunny se zakuckala a tentokrát se svůj šok ani nesnažila skrýt. "Cože??"

Sooyoung kývla, jako by řešily počasí. "Jo, jenomže je trochu… ztracená, jestli mi rozumíš." Povzdechla, ale byla velmi spokojená. Sunny ví o upírech. Teď už jenom zjistit, co je zač Yuri. Ale ne teď, ne dnes. Nesmí tlačit.

"To je jedno," zasmála se, aby odlehčila atmosféru. "Raději mi pověz něco o své škole…"
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 JDC JDC | Web | 6. listopadu 2013 v 16:38 | Reagovat

Sunye, nebal tu Taeyeon, to je Tiffanina kořist :P :D :D A SooSun, ááááá, ať ty dvě jsou spolu prosím prosííím. Jinak nebudu spát :P :D

A Yuri s kocovinkou, LOL :D Nechtěl bych :D :D Kdyby ta věděla, že vyhrála kontumačně a že jí Jess nechala vyhrát :D :D By asi byla nasraná na Jungovou :D

A TaeNy ala hackeři myslí :D

A teď vydám přímý rozkaz: NAVAL DALŠÍ DÍL!!!! *monster face* 3:) :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama