Kořist - Kapitola 5.

30. září 2013 v 19:37 | Escarlate
Po tak dlouhé době, až se bojím jít se na to datum podívat, jsem se rozhodla přeložit další část :D
Nečetla jsem to po sobě, takže očekávejte překlepy a chybky :P
Uhm, takže.... YoonTae jako omluva? Ah, komu se omlouvám, stejně to nikdo nečte :DDD




Taeyeon zalapala po dechu. Sunny vypadala neméně překvapeně a dokonce i Yuri se tvářila, jakoby o tom neměla ani tušení.

"T-Tiffany?" zopakovala Taeyeon. "Tohle že je Tiffany? Ta holka, co se mě snažila zabít, ale teď mi pomáhá?"
BoA přikývla. "To je ona. Tvoji rodiče a její rodiče byli přátelé."

"Oh…" řekla Taeyeon prostě. Nebyla si tak úplně jistá, jak by měla reagovat.

"Nemá o tom ani tušení. Nejspíš ani nevím, že jejího otce zabil jeho vlastní klan," řekla BoA.

"Ona je… napůl lovkyně?" zeptala se Yuri.

BoA pomalu kývla. "Ano. Je jiná. Silnější, než běžní upíři."

"A to mi říkáš teď?" vyjekla Yuri.

"Neměla jsem tušení, že na Taeyeon pošlou zrovna ji," odpověděla BoA. "Došlo mi to, až když jsi mi volala a řekla o tom útoku. A pak… víš, co se stalo pak, že ano?"

"No jo no," začervenala se Yuri trochu, a poníženě se zahleděla do země.

"Na nic jsi nečekala a šla jsi po ní, aniž bys o ní cokoliv věděla."

"Jo furt, byla to chyba, netřeba to rozmazávat," zamumlala Yuri.

BoA se uchechtla. "A ještě k tomu ses poprala s Jungovou… trubka Yuri…"

"Omlouvám se," špitla Yuri.

"To je fuk. Už je to jedno. Taeyeon je v bezpečí a to je jediná důležitá věc. Musíme ale zjistit, o co jde té Tiffany…Proč by Taeyeon pomáhala? Nevěřím jí. Myslíte, že je důvěryhodná?"

Yuri nic neřekla, a pak pokrčila rameny.

BoA se zamračila a pohlédla na Taeyeon. "No, ty jí věříš?"

"… Ano."




Taeyeon zívla a promnula si své kručící břicho. Byla unavená a hladová. A nudila se. Byla v Yoonině pokoji. Chudák maknae rodiny jí musela darovat vlastní pokoj. BoA jí to nakázala a i když se Yoona snažila tvářit, jakože jí to nevadí, očividně neměla moc radost, že zase sdílela pokoj s Yuri. No jo. Yuri už nespala u sebe v práci. Proč taky, když měla Taeyeon u sebe… doma.

Taeyeon ležela v Yoonině posteli. Pokoj to byl hezký, ale neměl okna. Chápala, že se celý komplex nachází pod zemí, ale stejně jí to vadilo. Bylo to jako luxusní vězení. Polkla, když jí došlo, že ve vězení skutečně je.

Celá ta situace byla tak absurdní. Shrňme si to. Je napůl upír. Okej. Další upíři jí jdou po krku. Okej. Ale hlavní zabiják ji nechce zabít. …Okej? A pak je tu skupina divný lovců upírů, co jí pomáhají. Okej, absurdní.

Její břicho pořád vyluzovalo ty hrozné zvuky. Koukla na svítící digitální hodiny. Tři ráno. Snad nebude vadit, když pohledá kuchyň. Nějaká tu někde musí být. Vyplížila se z pokoje. Celé prostory zaplňovala černočerná tma okořeněná až děsivým tichem. Pokusila se na stěně nahmatat něco, čím zapnout světlo, ale neúspěšně. Vytáhla z kapsy mobil, že si, když už nic, alespoň posvítí displejem. Vydala se k chodbě a najednou její matné světýlku z displeje ozářilo smrtelně bílý obličej se spoustou zubů a obříma tmavýma očima, které na ni zíraly z nepříjemně krátké vzdálenosti.

"ÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍK!!!" vyjekla Taeyeon a začala překotně couvat. Mobil ji vyklouzl a pak zakopla o vlastní nohu a ducla si na zadek. Ozvalo se křupnutí.

"Kampak se chystáš?" zeptala se Yoona.

"Yoono! Vyděsilas mě!" snažila se Taeyeon chytit dech.

"Jo, to jsem měla v plánu, když jsem tě uviděla se tu plížit."

"To bylo od tebe hnusné," postěžovala si Taeyeon, zatímco se škrábala na nohy. "Málem jsem dostala infarkt."

"Ukaž, cos rozbila," řekla Yoona a rozsvítila. Taeyeon to světlo okamžitě oslepilo a začala zběsile mrkat, aby zahnala slzy, jež se jí draly do očí. Když si po chvilce zvykla, podívala se, na co to vlastně spadla.

"Awww, sakra, koukni na to…" fňukla a sesbírala ze země kousky svého mobilu.

"Nemáš mít tak velký zadek," zasmála se Yoona.

"No jako pardon! Doufám, že to půjde spravit…" zamumlala Taeyeon a začala skládat kousíčky dohromady.

"Ah, dej to sem, zařídím to," řekla Yoona a pobrala od Taeyeon všechny součástky. "Teď mi konečně odpověz. Kam jsi to šla?"

"Do kuchyně. Mám hlad."

Yoona se uchechtla. "Taky jsem tam měla namířeno. Pojďme."


Dvě dívky seděly zpět v obýváku a dávaly si noční svačinku. Taeyeon srkala horkou čokoládu a chroupala sušenky a tajně pokukovala po Yooně. Yoona dělala totéž. Teda, mimo to pokukování. Přemýšlela nad něčím důležitým. Nebo spíš to si Taeyeon myslela. Yoona přemýšlela nad taktikou, kterou by mohla porazit Jiyong v té nové hře. Nějak to jít musí…

"Nekoukej se na mě tak, znervózňuje mě to," řekla pak.
Taeyeon se rychle odvrátila a odkašlala si. Netušila, že si je Yoona jejího zírání vědoma. "Promiň, nechtěla jsem."

"Jsi zmatená, co?"

"Uhm, jo, trochu."

"Nelži."

"Hodně."

Yoona přikývla. "Ničemu nerozumíš, co? Chápu."

"Jo, co se to k čertu děje? Nic nechápu. Nevím ani proč mě chtějí zabít!"

"Něco málo ti můžu říct. Pokud nechceš spát teda."

Taeyeon rychle zavrtěla hlavou. "Jsem úplně vzhůru! Řekni mi všechno!"

Yoona našpulila rty. "Nevím všechno. Ale… něco málo ti objasním."

"Prosím, aspoň něco," zažadonila Taeyeon.

"Dobře… začnu trochou historie."

"Upíři se po Zemi prochází už mnoho století. Podle legendy byl prvním upírem jistý Choi. Byl to princův nejlepší přítel. Princ se zamiloval do chudé dívky, ale ona jej odmítla. Zhrzený princ zapálil celou vesnici a vyvraždil její rodinu. Z tohoto činu byl obviněn Choi a odsouzen k popravě. Podřízli ho a nechali vykrvácet. Podle legendy krvácel tak dlouho, dokud nevytekla všechna jeho krev. A proto pijí upíři krev. Proto taky řežou krky. Na Choiovu památku. Choi byl odsouzen neprávem a vrátil se, aby se pomstil. Byl živý mrtvý a nesnesl denní světlo. Žil v lesích a živil se krví vlků. Později se pomstil. Zabil sobeckého prince a vypil všechnu jeho krev. A zjistil, že se může množit. Začal znásilňovat ženy. A začali se rodit upíři. Někteří si pak vybrali vlastní cestu, ale mnoho z nich zůstalo věrných Choiovi. To jsou ti, které dnes známe jako Vlčí klan. Celkem se udržel i Medvědí klan, Leopardí a Liščí."

Taeyeon poslouchla s otevřenou pusou. Yoona že prý nic neví? Kecka…

"Medvědi byli silní, ale málo nezávislí. Vymřeli brzo. Leopardi byli chytří, nezávislí, silní, ale byli závislí na svých zvířatech a leopardi v Koreji? Nemyslím si. Vlci a Lišky se drželi nejdýl. Soupeřili mezi sebou a před pár lety… vlci vyhráli. Nebo si to aspoň mysleli, přehlídli tebe," usmála se Yoona.

"Wow, tolik informací," vydechla Taeyeon nevěřícně.

"Rozumíš tomu?"

Taeyeon se zamyslela. "Asi jo."

"To je dobře."

"A co lovci? Kde se vzali?"

"Ke každému klanu upírů se přirozeně vytvořil protipól. A jak mizely klany, mizeli i lovci. Zůstali jsme my, protipól Lišek, a Jungovi, protipól Vlků. My jsme neměli posledních pár let moc práce."

Taeyeon se zamračila. "Proč mi pomáháte. Nechápu."

"Copak to už nevíš?"

"Jo, ta dohoda, ale stejně to nechápu."

"Lišky byly vždycky jiné," řekla Yoona. "Nebyly silné jako Medvědi, nebyly sehrané jako Vlci, ale byly chytré. Vědci. A vycházeli skvěle s námi i Jungovými, jelikož měli společného nepřítele."

"Očividně. BoA říkala, že ten poslední pár na mojí fotce jsou Jungovi," rozpomněla se Taeyeon. "Ale co… Tiffany?" zeptala se opatrně.

Yoona zaváhala. "Nechci lhát, nevím. Ale myslím, že její otec zradil svůj klan."

"Proč by to dělal?"

Yoona pokrčila rameny. "Vzal si lovkyni. To je zrada. Ale kdo ví. Byla jsem malá, když se tohle stalo."

"Mám se zeptat někoho jiného?"

"BoA unnie určitě ví víc než já."

"Dobře, zeptám se jí, moc ti děkuju," Taeyeon dopila čokoládu a zívla.

"Čas jít spát?"

Taeyeon kývla. "Jo, máš fajn postel," zaškádlila.

"Nedělej si ze mě srandu, unnie!" protestovala Yoona.

"Já jsem tvoje unnie?" podivila se Taeyeon.

"Jo, jsi starší a mám tě ráda. Bože, a prý že vy jste ti chytří," uchechtla se Yoona.

"Hele, to není fér, jsem víc člověk než nějaký divný liščí upír!" zamračila se Taeyeon.

Yoona se zahihňala. "Povíme si za pár týdnů," řekla a zmizela spolu s prázdnými hrnky v kuchyni.

"Hej, co tím myslíš?!" zeptala se ještě Taeyeon, ale Yoona ji buď neslyšela, nebo ignorovala.

Vrátila se raději zpátky do pokoje a přemýšlela. Zpracovávala informace. Přemýšlela, jestli její sestra žije. Přemýšlela o klanem. A… Tiffany. Bylo jí jí líto. Hodně. Chuděru vychovali vrazi její rodiny a ona o tom ani neví.

Taeyeon si povzdechla. "Tiffany…" zamumlala a po chvilce usnula…


Tiffany si četla u sebe v pokoji. Ležela na posteli v úplné tmě. Bylo jí to jedno, její zrak byl perfektní. Štvalo jí ale, že nedokázala nic najít o křížencích. Najednou začala mít divný pocit v hlavě. Ta tupá bolest v zátylku. Sedla si a zamrkala. Co to je? Co to znamená? Nadechla se a pomalu to ustoupilo. Ale pořád měla divný pocit. Chtěla něco udělat. Ale co? Už bylo ráno, byla tu zavřená. Potřásla hlavou a napila se rudé tekutiny, kterou měla v hrnečku na stole. Pomohlo jí to.

Povzdechla si a rozhlédla se po pokoji. Byl malý a téměř bez nábytku. Měla postel, židli, stůl a skříň. Žádná okna samozřejmě. Celý komplex byl v podzemí, v trezorech staré banky. Už to banka dlouho nebyla, oficiálně tu byly kanceláře. Ve skutečnosti tu byla rezidence upírů. Siwon uplatil úřady a ony o ničem nevěděly.
Tiffany zase povzdechla a znovu se začetla do knihy. Rozhodla se, že Taeyeon zase navštíví…



"Sakra, fakt…" Taeyeon poskakovala po celém příbytku s mobilem v ruce. Vzbudila se v devět a našla na stole svůj mobil, spravený, misku cereálií a vzkaz: PRO TAEYEON!!! Neopovažuj se na to šáhnout, Yoono! Jsem v kavárně, Yuri.
A tak se nasnídala a rozhodla se brnknout Sunny, protože jí došlo, že je v bytě sama a začala se nudit. K její nelibosti nechytala signál. A tak se rozhodla šplhat, kam to šlo, jen aby měla alespoň dvě čárky.

"Oh!" Oči se jí rozšířily, když druhou čárku konečně chytla. "To by už mohlo jít," zamumlala a zamračila se soustředěním, jak se snažila neztratit rovnováhu. Stála na židli, kterou postavila na pohovku. Nebylo to tak nestabilní, jak to zní. … Fajn, dobře, bylo to sakra nestabilní.

Vytočila Sunnyino číslo.

"Taeyeon-ah! Jsi v pohodě?" zeptala se Sunny okamžitě, jen co to zvedla.

"Jo, jsem… zatím," řekla tiše Taeyeon a podívala se na nohy, které se jí trochu klepaly. "Kde jsi?

"Na cestě do školy. Cestou jsem se stavila v kavárně, ale Yuri mi odmítla cokoliv říct," postěžovala si Sunny. "Že prý se mám zeptat přímo tebe.

Taeyeon se zasmála a na vteřinu ztratila rovnováhu. Zalapala po dechu, ale ustála to a neslítla.

"Taeyeon, co přesně děláš?" zeptala se Sunny podezřívavě.

"Nic," odpověděla Taeyeon hbitě. "Mluvilas s Yuri?"

"Více méně. Snažila jsem se o to. Musíš mi všechno říct!"

"Oh Sunny…" vydechla Taeyeon. "Mám tolik novinek… Sama se v tom ztrácím. Nechceš se stavit?"

"Um, dneska to nestihnu, důležitá prezentace ve škole, nemůžu si dovolit tam nejít. Ale zítra před prací?"

"Dobře. Jasně, těším se." Taeyeon zavěsila a opatrně sešplhala na podlahu.

"Huh…" uchechtla se. "Možná, že ve mně přece jen nějaká ta liška je. Přežila jsem to, super!" řekla si se zářivým úsměvem. Začala si šťastně prozpěvovat a chystala se sundat židli z pohovky, jenže si nevšimla, že jedna z noh se zasekla mezi matracemi. Zakopla, protože nečekala odpor a i s židlí se zřítila na zem.

"Auuu!" hekla, když dopadla a židle ji praštila. "Sakra…" zamumlala. "Okej noo, tak možná to s tou liškou ve mně nebude tak horké." Prozkoumala židli, vypadala celá. Díky bohu. Pak pohlédla na gauč a zalapala po dechu. "Omo!" Byl natržený. Zaklela a podívala se na to z větší blízky. Nebylo to roztržené moc, ale šlo to vidět. Než stihla vymyslet, co s tím, vyrušily jí kroky. Zpanikařila, popadla polštář a zakryla jím díru. Olízla si suché rty a naklonila hlavu, jak se na své provizorní řešení podívala. Toby mohlo vyjít.

Yoona vešla do místnosti. "Ahoj unnie, už jsi vzhůru?"

Taeyeon kývla. "Kde jsou všichni?"

"Yuri unnie je v restauraci, BoA unnie se stará o muzeum a Jiyong venku s kamarády. Já šla běhat a přinesla jsem oběd!" usmála se Yoona a zamávala igelitkou.

"Ah, co vaříme?"

"Palačinky!"

"Super! A co budeme dneska dělat?"

"Mmmm, můžeme hrát videohry," navrhla Yoona. "A nebo… byla jsi někdy u nás v muzeu? Můžu ti to tady ukázat."

"Oh, to by bylo super!" usmála se Taeyeon. "Nikdy jsem ti nebyla."

"Dobře, tak platí, teď pojďme vařit!" zasmála se Yoona znova a zamířila do kuchyně.

Taeyeon jen vrhla poslední nervózní pohled na pohovku, než ji následovala.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 JDC JDC | Web | 22. října 2013 v 23:39 | Reagovat

Taeyen se dá popsat jedním slovem. Trubka :D Jsem zvědav, jak se to potáhne dál. opovaž se vydat další fdíl zase po roce, jinak zě přijdu zabít, jako Tiffany Taeyeon :D NE, uabít by tě byla škoda, budu tě jen v noci strašit :P :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama