Velice filozofický článek

15. února 2013 v 19:12 | Escarlate |  Kecy v kleci
Njáááá, já nevím... jestli má tohle vůbec nějakou pointu.
Ale onehdá jsem se soulmatem řešila, jestli je vůbec možné někoho někdy pochopit. A dospěla jsem k názoru, že... nikdy nemůžete nioho pochopit. Ti kdo tvrdí, že vás chápou, lžou, ti kdo tvrdí, že ví, jak se cítíte, lžou. Pokud to říkáte vy sami, lžete.

Ono to vůbec začalo zcela nevinou diskuzí o SNSD. Bavili jsme se, že ty holky známe, ale přitom je vůbec neznáme, a že je nikdy ani nebudeme moct poznat, protože o nich zhola nic nevíme, ale zároveň i proto, že žádného člověka nejde 100% poznat. Můžete znát jeho oblíbenou barvu, krevní skupinu, co rád dělá ve volném čase, co umí nebo neumí, ale... nemůžete vědět, co všechno prožil a jak se u toho cítil. A to jsou přesně věci, které formují osobnost. A proto nikdy nemůžete nikoho poznat ani pochopit.
Ale můžete se o to samozřejmě pokoušet. Řekla bych, že o tom to je. Smiřte se s tím, že nikdy nenajdete člověka, který ví, jaké to je. Ať už se pod tím pojmem "to" rozumí cokoliv.
Dáme si příklad. Máme osobu A a osobu B. Oběma osobám zemřeli rodiče. A Áčko říká Béčku "Vím, jak se cítíš." Ehm, ne, neví.

Protože.... Žádná situace nikdy není stejná. Dvakrát do stejné řeky nevstoupíš, vše plyne, panta rhei, i Herakleitos to už věděl. Protože se měníte vy a mění se i okolnosti (v tomto případě řeka). Ani vám samotným se nemůže 2x stát stejné věc, natož, aby se stala stejná věc dvěma odlišným lidem.
A teď příklad, proč se Áčko a Béčko nemůžou cítit stejně. Může to být třeba tím, že každý z nich vycházel s rodiči jinak. Áčko byl třeba vyňuňánek a proto smrt snáší mnohem hůř, než Béčko, který s rodiči 10 let nepromluvil.
A nebo to může být Áčkem a Béčkem samotnými. Pokud je Áčko těžký flegmatik, cynik a prostě ignorant, tak to asi bude snášet zase jinak než melancholicky založený Bé.
Třetí faktor jsou jiné okolnosti. Dejme tomu, že Áčko celý život šíleně trpěl, už mu umřela celé rodina (bože, to jsou katastrofické scénáře), oproti tomu Béčko má pořád ještě babičy dědečky, tři sta padesát tisíc sourozenců. A zase bude každý z nich vnímat tuto věc jinak.

A proto, proto nidy nikdo nemůže druhého člověka pochopit. Natož poznat. To. Prostě. Nejde.
Konec filozofických keců.

Dobře, trochu si ten článek rozjasníme :D
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Elda Trnimir Elda Trnimir | E-mail | Web | 21. února 2015 v 19:55 | Reagovat

Dovoluji si oponovat... Lidé to v dávných časech uměli tak geniálně, až bychom se divili. To jen dnes je empatie tak úpadková vlastnost, kterou má dobře rozvinuto málo lidí. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama